Foto: Carol M. Highsmith / archiv Carol M. Highsmith, Kongresová knihovna, oddělení tisků a fotografií. loc.gov
Bydleli jsme na Jarově, relativně blízko centra. Často jsme chodili na procházky s kočárkem. Vždycky po škole, ve dnech, kdy jsem neměl housle. Do centra jsme došli pěšky a zpátky jeli tramvají. Mamka, já a brácha, kterýmu bylo šest měsíců. Byl krásný den, svítilo sluníčko a bylo teplo. Žádný vedro k zdechnutí. Tak akorát, foukal i příjemný vánek pozdního léta.
Zastavili jsme u Knihkupectví Krakatit kousek od Myslíkovy. Já šel dovnitř na jistotu - pro Dračí doupě. Měl jsem ho už několik týdnů vyhlídnutý - experty 1.5 (pravidla i svět) a dokonce ten den měli i zbrusu nové začátečníky 1.6! Tip na knihkupectví mi dal kamarád Pavel. Mamka zůstala venku s kočárkem.
Knihkupectví Krakatit na Jungmannově (Street view z května 2009)
Doma už jsem měl Pravidla pro pokročilé (verzi 1.3). Sehnal jsem je úplným zázrakem - v antikvariátu u babičky na Hájích. Pravidla pro začátečníky měl Pavel od táty ve verzi 1.2 a Pravidla pro experty jsme neměli ani jeden. Sice už jsme tou dobou měli něco nahráno ve školní družině, ale já to prostě chtěl mít komplet i se začátečníkama - obzvlášť, když měli ty 1.6ky. "Dračák" jsme tehdy hráli vedle Magiců - s těma jsem začal o rok dřív, na Pavlových narozeninách. Přesně tak, jak to Richard Garfield zamýšlel s D&D a MtG - partie Magiců mezi jednolivými seancemi her na hrdiny.
Mladší čtenáři možná dračák neznají - Altar už dnes DrD totiž nevyvíjí (nebo o tom alespoň nemluví). Ačkoliv později vydal DrD Plus a DrD II, od roku 2017, kdy vyšlo druhé vydání DrD II, jsme o ničem novém neslyšeli. Díru na trhu vyplnily hlavně dvě nezávislé hry. Dračí hlídka (2020), která drží náladu klasickýho dračáku a pořádá pravidelně HlídCony. Tvůrci hlídky dokonce chtěli práva na dračák koupit, ale nepochodili. A potom Jeskyně a draci (2021), které jsou plně postavené na D&D 5e.
Jakožto malej desetiletej kluk jsem měl jen kapesný a odměny za výzo. Koupit oba experty a k tomu ještě začátečníky najednou bylo dost velký rozhodnutí. Už tak jsme tam předtím byli několikrát, než jsem se k nákupu samotných expertů odhodlal. Koupil jsem to všechno - a k tomu ještě nejnovější číslo Dechu Draka. Úspory v podstatě pryč, ale nepamatuju si, že bych toho někdy později litoval.
Komplet sestava DrD po nákupu: začátečníci 1.6, pokročilí 1.3, experti a svět 1.5
Vyšel jsem z obchodu, pyšný, s taškou v ruce. "Mám je, mami!". A pak mi to mamka řekla. Byla v šoku. Telefon v ruce - Nokia 5110, jako skoro každej tou dobou. Měla žlutej přední kryt a speciální baterku s dvojnásobnou kapacitou - ten telefon byl vysloveně cihla. A pořád někdo volal. SMSka jedna za druhou. Babička, druhá babička, Martin...dokonce i tetě do USA jsme to zkoušeli, ale ta měla v Dallasu ještě brzo ráno.
"Musíme jít domů," řekla mamka. A tak jsme šli. Já s Dračím doupětem v tašce, mamka s kočárkem, ale mně ještě pořádně nedocházelo, proč tak pospícháme. Doma už to Martin pustil v televizi. Řekl, že do dvojčat narazila dvě letadla. Jako by jedno nestačilo. Pouštěli to pořád dokola. Nemohli jsme uvěřit, že je to doopravdy. Večer jsme se úspěšně dovolali do Dallasu. Babička volala svojí sestře do Vancouveru. Všichni z toho byli vedle. Zpětně si říkám, že rodiče z toho museli mít pocit, jako by začínala třetí světová. Demokracie a svoboda pro ně měly sotva dvanáct let - dýl žili bez svobody než doposud s ní. Druhý den jsme ve škole nemluvili o ničem jiném, ačkoliv jsme byly jen malý děti. Měli jsme i minutu ticha.
Bylo úterý 11. září 2001. Bylo mi deset. A to už je dneska pětadvacet let.